Praha, i tady domov můj

KärchrovinyO čištění25.Únor 2019Autor: MatKa Tka

Tak jo..Tentokrát to bude trochu moralizující, trochu idealizující a taky obrázkové.

Když jsem přišla do Prahy, chtěla jsem se vracet na Moravu cca 6x týdně po dobu dvou let. Vadila mi ta velká anonymita, shon, hluk, moc lidí…Ale vždycky mě zas a znova dostala ta její krása. To, co se tady všechno událo a postavilo..Po čase jsem si zvykla (tehdy hlavně na noční studentský život), za dalších pár let našla práci, manžela a narodily se 3 děti. Letos je to 20 let, co jsem tady zakotvila a Praha se stala domovem mým a mých dětí, které jsou jedny z mála “odkojených Vltavou“, které znám 🙂

Na vysoké jsme znala hlavně trasy linek, které vedly do školy, do hospod a knihoven. V práci jenom cestu tam a zpátky, pak čas randění a kulturních památek. No a s kočárkem hlavně parky a hřbitovy – na těch hřbitovech děti nejlíp usínají, fakt!!!

Když se ohlídnu, hodně věcí se tady změnilo.. Lidi mi příjdou přátelštější, začali se o sebe navzájem víc zajímat, čehož budiž důkazem každoroční Sousedské slavnosti, které se konají ve všech koutech nejen Prahy. Rozmohly se tady farmářské trhy, kde nejen nakoupíte, ale lidi to berou i jako příležitost se potkat, strávit spolu ráno, nebo celé dopoledne, rostou tady hřiště, domácí bistra a kavárny..

Například my jsme na našem Michelském sídlišti byli za exoty, když jsme se začali starat o ten kousek trávníku před a za domem, sekat ho a v létě se na něm setkávat na dece s kamarády. Mimochodem, lestos se chystáme vyzkoušet robotickou sekačku od Kärcher a taky jejich zavlažovací systém, protože zalívat hadicí z prvního patra není úplně pohodlné 😊 Teď už se k nám přidávají i ostatní sousedé z okolních domů a bereme to jako takové naše malé vítězství nad anonymitou velkých měst a sídlišť 😊

Je tady ale jedna věc, která je rok od roku naopak horší a štve nás víc a víc. A to jsou odpadky. Jakékoli a všude. Loni jsme se s těma stejnýma lidma, se kterýma opékáme v létě maso,  zapojili do akce Ukliď me Česko a kolem školky a školy, kam chodí naše děti. Sebrali jsme 600kg odpadků. Mimochodem, bylo nás asi 6, to je 100kg na osobu za jedno dopoledne na asi 1000m čtverečních. To samé dopoledne šla kolem nás paní se psem, který vykonal potřebu před školu u jednoho ze stromů. Když odcházela, zeptala jsem se jí, jestli tam opravdu “to ono” nechá..? Odpověděla, že je to malé a že já určitě po svých dětech taky neuklízím. Řekla mi to ve chvíli, kdy jsem tam stála s pytlem na odpadky, v rukavicích a odklízela jsem nepořádek kolem jejího domu. Moje děti stály hned vedle mě a já jsem poprvé v životě cítila velkou bezmoc. Bezmoc, jestli má to, co své děti učím, nějakou cenu, když pak kolem sebe vidí tohle. A tady přichází ta moralizující část 🙂 Zkuste každý něco málo ve svém životě změnit. Zajímat se. O sousedy, o pořádek v okolí, o to, co pro sebe a své blízké můžete udělat. Věřím, že to má smysl a řetězová rekace fakt funguje..:)

P.S. Na příští akci “Ukliďme Česko” plánujeme vyzkoušet křovinořez a fukar z řady Professional, dám pak vědět 🙂


Další zajímavé články

KDYŽ ZAHRADA ÚPÍ ŽÍZNÍ

Od mého posledního článku sice nějaká ta doba uběhla, ale co se počasí týče, u mě se nic nezměnilo. Každý večer v televizi s.... více

S RŮŽOVKOU DO BOJE PROTI RAKOVINĚ

Stejně jako každý rok, se i letos lidé všech věkových kategorií semknou a společně vyrazí na pochod pro jednu „zatraceně“ dobrou.... více

Velký úklid na jeden zátah!

Znáte ten pocit, kdy najednou stojíte uprostřed bytu či domu a zdá se vám, že pokud ihned, ale opravdu IHNED, pořádně neuklidíte, asi.... více