karcher-soutez2

Soutěž

Vyhodnocení soutěže

V minulých dnech jsme Vás požádali, abyste se podělili o své zkušenosti s úklidem. Děkujeme všem, kteří nám zaslali své články a tipy na čištění. Čeká je malá odměna ve formě 250 Kč. Odborná komise ze všech zaslaných příspěvků vybrala 5 nejzajímavějších, které byly uveřejněné na blogu, měli jste možnost si články přečíst a vybrat také článek, který se vám nejvíce líbil. Vybrali jste článek Úklidový den, jeho autor vyhrává Kärcher aku stěrku na okna ze speciální edice se Swarovski krystaly.

Výherci gratulujeme a sledujte náš Kärcher blog, připravujeme pro Vás mnoho zajímavostí ze světa čištění.

Váš Kärcher

Soutěžní články:

Výherní článek: Úklidový den

Jednou za čas mívám úklidový den. Ten den mám docela ráda, moje děti ho ale přímo nenávidí. Nikdy nevím předem, kdy ten den bude, nijak ho neplánuji. Prostě se ráno vzbudím a je tu. Stačí podívat se z okna a hned vím, že den D je zde – vidím na okně najednou každou šmouhu. Tedy vlastně den U – když je úklidový. Rozmýšlím se, čím začnu. Musím opatrně, abych nevyplašila zbylou část rodiny, a taky musím být dostatečně nenápadná a rychlá a nesmím jim dát čas na vymyšlení výmluvy, proč se dne U nemůžou účastnit.

A tak u snídaně pomalu spřádám úklidový plán v hlavě. Po jídle padne moje oko na varnou konvici a mikrovlnku – ty jdou vyčistit nejlépe. Stačí dát do konvice trochu octa a nechat přejít varem, do mikrovlnky dám misku s vodou, do ní nakrájím 2 citrony a zapnu na 4 minuty- krásně se uvolní špína a hezky to voní, pak stačí jen vytřít. Nejmladší dcera ucítila ocet a rychle zamumlala něco o školní akci a byla pryč. Nebyla jsem dost rychlá. A tak rychle nahlas rozděluji úkoly: Ty vyneseš odpadky a vytřeš podlahu, ty vysaješ koberce a utřeš prach a já se pustím do práce. Jdu sundat záclony – jenže nějak mi nedošlo, že schůdky jsem půjčila kamarádce a ze židle špatně dosáhnu. Tak lákám syna (– je už o hlavu vyšší než já), aby mi záclony sundal – hm, na čokoládu lákání nezabírá, zkusím rumové pralinky-ty zabraly spolehlivě a za chvíli mám záclony dole. Začala jsem mýt okna. Syn si pod vousy říká cosi o bláznivých ženských, které baví taková hloupost jako uklízení. Ale mě to uklízení fakt baví. Vidím hned za sebou, že se práce povedla, výsledek je vidět i cítit. A tak omývám skla, a pak si v pohodě užívám „vysávání oken“. Přítel ví, že miluju všechny ty chytré pomocníky, které jen lze koupit a tak jsem dostala Aku stěrku na okna WV 5 Plus Non Stop Cleaning Kit .
Přiznávám, že mě to vysávání a zároveň čištění AKU stěrkou fakt baví. Nejen že mi neodkapává voda na koberec, ale zároveň nemám na oknech ani šmouhy. Vzpomínám na šílené mytí oken dřív, kdy jsem musela okna omýt, pak nepříliš voňavým Ironem leštit novinovým papírem – byla to neskutečná dřina. Teď je setřeno raz dva, pak už jen přeleštit, ale většinou to ani není třeba.

Okna jsou hotová a přesouvám se do koupelny. Z pokoje slyším: No, zase si jdeš hrát a my abychom tu dřeli!  Chudinky moje děti, usmívám se, pobíhání s vysavačem je moc nebaví, jako malé se o vysavač tahaly s tím, že je to malý slon a chobotem sežere všechno. Kde ty zlaté časy jsou. Teď je tahám maximálně z postele od notebooků, o vysavač se dávno netahají, jeho chobot smutně kouká zpoza skříně. Možná ta nenávist k němu začala v době, kdy jsem zoufalá poskakovala po pokoji s lego kostičkou napíchnutou na patě. Když jsem tu bolest zažila poněkolikáté, vzala jsem „sloníka“ a prostě kostky na koberci vysála- to bylo najednou nářku a rychle kostičky mizely do krabic.

Ale dost vzpomínek, jdu na tu koupelnu. A proč si děti myslí, že si jdu hrát? Mám totiž parní čistič Karcher SC1. Lidičky, to vám je vynález. Žádné lezení po dlaždičkách a po vaně s houbičkou namočenou v octu, žádné octové výpary, u kterých máte po chvíli pocit, že vám rozleptají celý nos. Pěkně stojíte, držíte čistič a pára pracuje za vás. Vana krásně čistá, spáry na dlaždičkách taky, prostě paráda. Pak jen stáhnu kapky, co se vysrážely na dlaždičkách stěrkou a je hotovo.

S čističem se přesunu do kuchyně, vyčistím tam sporák, dočistím mikrovlnku a mám hotovo. A jak to všude hezky voní a blýská se. Mám ten pocit moc ráda. Byt je čistý a já uklidňuju zbytek rodiny, že mají zase chvilku od mých uklízecích nálad pokoj. Abych je nějak odměnila za pomoc, upeču ve své krásně čisté troubě koláč, uvařím si kávu a s hrníčkem voňavé kávy se procházím po bytě a „kochám se“ tou čistotou. Vím, že nevydrží dlouho, stačí, aby se malý Vojta rozběhl s koláčem ke stolu a šup, je z talířku na zemi, zítra už budou na dlaždičkách otisky ruky a podobně, vím ale, že byt mám krásně čistý. A pohled z okna je přes čistá skla nějak hezčí. Tak si ho budu užívat. Až do chvíle, než se zas ráno vzbudím a budu mít pocit, že na okně je šmouha- moje děti doufají, že to nebude moc brzo. Já ale pohledem sklouznu na svou AKU stěrku a s úsměvem si říkám: kdo ví….